Knižní klub Archives

Já, Poutník – špionážní román propracovaný od začátku do konce

Miluju detektivky. Miluju špionážní romány. Kniha Já, Poutník od Terryho Hayese nabízí obojí. A ani na jedné ze 760 stran se nebudete nudit. Naopak. Našli jste zábavu na dlouhé zimní večery.

V jednom newyorském bytě došlo k vraždě. Dokonalé vraždě. Jak kdyby si někdo přečetl příručku o vyšetřovacích metodách a krok po kroku zničil veškeré stopy.

A kdo jiný by měl takovou vraždu vyšetřit, než člověk, který tuto příručku napsal?

Pokračovat ve čtení „Já, Poutník – špionážní román propracovaný od začátku do konce“

Marťan v hajzlu – odborně a vědecky řečeno

Mysleli, že umřel. Neměl to přežít. A stejně se života držel jak tonoucí stébla, i když byl, odborně řečeno, totálně v hajzlu. Stal se z něj Marťan.

To si tak odletíte na misi na Mars. Jste už třetí posádka na podobné misi, takže vaše jméno bude znát maximálně tak archiv NASA a pár nerdů. A pak na tom Marsu umřete.

Krása.

Jenže neumřete tak docela. Počítač sice tvrdí, že jo, a vaši kolegové vezmou roha, ale vy se navzdory všem předpokladům proberete a zjistíte, že jste na celé planetě sami, máte sotva co jíst a nejbližší mise se na Mars dostane za pár let. Zjistíte, že…

Že jste v hajzlu.

K tomuto vysoce odbornému a profesionálnímu zhodnocení situace hned na začátku knihy Marťan od Andyho Weira dospěl astronaut Mark Watney.

Kdyby podobně přístupně mluvili všichni vědátoři, měl by Neil deGrasse Tyson po ptákách.

Pokračovat ve čtení „Marťan v hajzlu – odborně a vědecky řečeno“

Agatha Christie: Vlastní životopis

Když se řekne Agatha Christie, většině lidí se vybaví jména jako Hercule Poirot nebo slečna Marplová. Někdo si možná vybaví i spojitost s lékárnou, jedy, Egyptem či archeologií. A to je asi tak všechno. Málokoho napadne, že za tím vším stojí člověk, který dělal i něco jiného než bylo pouhé psaní. Někdo, kdo měl i bohaté dětství a zažil víc než přemýšlení nad novými zápletkami.

Podobné prozření vám v případě Agathy Christie zajistí její Vlastní životopis. Má bezmála 600 stránek, ale čte se neuvěřitelně lehce. Zajímavé historky a vtipný styl nevytváří solidní půdu pro Agathino tvrzení, že se spisovatelkou stala „možná právě proto, že se nikdy neuměla pořádně vyjádřit.“

Pokračovat ve čtení „Agatha Christie: Vlastní životopis“