Archiv štítku: Poetický Máj

Marie Iljašenko: Osip míří na jih

Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)

Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)

Zamiloval jsem se. Už mé zaujetí sbírkou Podolí od Jonáše Zbořila mi mohlo prozradit, že obnovená Edice poesie Host bude to pravé ořechové. Marie Iljašenko se svou sbírkou Osip míří na jih naplnila a předčila má očekávání od současné české poezie.

Osip může cestovat na jih, Marie Iljašenko ovšem cestuje křížem krážem světem, slovy i svými básněmi.

Její básně se čtou příjemně, Iljašenko se neschovává do přehnaně skrytých metafor, naopak: hraje si se slovy a významy. Zejména jednotlivé básně v poemě Osip míří na jih, po které je pojmenována celá sbírka, na sebe navzájem odkazují, využívají opakujících se motivů a tvoří čtivý a kompaktní celek.

Celý příspěvek

Jonáš Zbořil: Podolí

Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)

Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)

A pozor pozor. Jonáš Zbořil je v mém náhodném výběru pěti kousků současné české poezie jako svěží vítr. Jeho sbírka Podolí se četla příjemně. Možná i díky třem prozaickým vložkám.

Podolí je svazek č. 92 v Edici poesie Host (a č. 3 ve skvělé minimalistické a typograficky hravé úpravě Braňa Matise).

Oproti svým kolegům v Nejlepších českých básních 2015 (nebo ve srovnání s Martinem Reinerem) je Zbořil obrazutvornější. Netopí se v metaforách, při čtení mi naskakovaly obrazy, uměl jsem si pod jeho verši něco představit.

Celý příspěvek

Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy

Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (obálka knihy)

Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (obálka knihy)

Má osobní výzva za pochopením současné poezie pokračuje sbírkou Hubená stehna Twiggy od Martina Reinera. Ač je knížka opravdu hezky zpracovaná vizuálně, obsahem mi k oblibě současné české poezie moc nepomohla.

Dost možná je problém jenom ve mně. Jsem obyčejný čtenář prahnoucí po příběhu, pointě, vybroušeném, avšak celkem přímočarém stylu. Metafory v poezii (jsou-li tam nějaké a nejedná-li se jen o náhodné výkřiky a konotace) mi až na vzácné a lehce popově dekadentní výjimky (mrk na Krchovského, mrk na lovevole) prostě unikají.

A tak jsem se aspoň pokochal hezkou úpravou knihy s retrofotkami, které může závidět kdejaký hipster s posledním instagramovým filtrem.

Celý příspěvek

J. H. Krchovský: Já už chci domů

J. H. Krchovský: Já už chci domů (obálka knihy)

J. H. Krchovský: Já už chci domů (obálka knihy)

Krchovského sbírka Já už chci domů mi po rozpačitém startu Poetického Máje spravila náladu. Ještě že je česká poezie tak rozmanitá.

Jsem tak trochu kulturní barbar. To, že existuje někdo jako J. H. Krchovský, jsem netušil až někdy do ledna 2014, kdy během mého pracovního pohovoru prošel pod okny kanceláře a kolegyně, kterou jsem měl nahradit, nadšeně vypískla.

A i tak mi trvalo dva roky, než jsem si od něj něco přečetl.

Pane bože, já byl takový vůl.

Celý příspěvek