Archiv pro štítek: Fra

Asi mám talent na odkládání toho nejlepšího na konec. Už během Poetického máje jsem si dva světlé okamžiky, Jonáše Zbořila a Marii Iljašenko, nevědomky nechal jako zákusky po ohromném zklamání. A sbírka Vypadáme, že máváme od Luboše Svobody je úplně stejná. Mladší autor z mé generace, dobře čitelná poezie, přetrvávající dojmy.

A spešl pro Ondru Lipára: bez krvácení do mozku.

Ale teď vážně. Pokud nevěříte mladým, post-pubertálním slečnám, ale chcete číst mladou poezii, Vypadáme, že máváme bude dobrá volba.

Pokračovat ve čtení „Luboš Svoboda: Vypadáme, že máváme“

Tak tu máme další básnickou sbírku. Tentokrát od Kateřiny Rudčenkové s názvem Chůze po dunách. Dobrý první dojem udělá už zlatavou obálkou – je to však tak nějak i dojem poslední.

Ne že by ty básně byly špatné. Koneckonců, kdo jsem já, abych posuzoval kvalitu poezie, žeano. Jen na rozdíl od předchozího Petra Borkovce v mysli nemám žádnou báseň, která by mě zaujala, utkvěla mi v paměti.

Básně Rudčenkové vyvolávají představy při čtení – místa, konotace, pocity, které v básních popisuje.

Ale nic z těch živých představ se nedostalo za otočení stránky.

Pokračovat ve čtení „Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách“

Jsem nepoučitelný. A opět jsem dostal masochistické choutky na moderní českou poezii, o které jsem předem věděl, že nepůjde o čtivé dekadentní básničky mladých slečen. Tentokrát jsem výběr svěřil Ondrovi Lipárovi z Fra. A sbírka Wernisch Petra Borkovce je první ze tří knížek pro tento týden.

Začalo to debatou na Twitteru. A v následné soukromé konverzaci jsem se s Ondrou dohodl, že mi vybere tři sbírky, doplní je o svůj kurátorský komentář a já… já jim dám šanci.

První třetina tohoto experimentu skončila plichtou.

Pokračovat ve čtení „Petr Borkovec: Wernisch“