Luboš Svoboda: Vypadáme, že máváme

Luboš Svoboda: Vypadáme, že máváme (obálka knihy)
Luboš Svoboda: Vypadáme, že máváme (obálka knihy)

Asi mám talent na odkládání toho nejlepšího na konec. Už během Poetického máje jsem si dva světlé okamžiky, Jonáše Zbořila a Marii Iljašenko, nevědomky nechal jako zákusky po ohromném zklamání. A sbírka Vypadáme, že máváme od Luboše Svobody je úplně stejná. Mladší autor z mé generace, dobře čitelná poezie, přetrvávající dojmy.

A spešl pro Ondru Lipára: bez krvácení do mozku.

Ale teď vážně. Pokud nevěříte mladým, post-pubertálním slečnám, ale chcete číst mladou poezii, Vypadáme, že máváme bude dobrá volba.

Pokračovat ve čtení „Luboš Svoboda: Vypadáme, že máváme“

Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách

Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách (obálka knihy)
Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách (obálka knihy)

Tak tu máme další básnickou sbírku. Tentokrát od Kateřiny Rudčenkové s názvem Chůze po dunách. Dobrý první dojem udělá už zlatavou obálkou – je to však tak nějak i dojem poslední.

Ne že by ty básně byly špatné. Koneckonců, kdo jsem já, abych posuzoval kvalitu poezie, žeano. Jen na rozdíl od předchozího Petra Borkovce v mysli nemám žádnou báseň, která by mě zaujala, utkvěla mi v paměti.

Básně Rudčenkové vyvolávají představy při čtení – místa, konotace, pocity, které v básních popisuje.

Ale nic z těch živých představ se nedostalo za otočení stránky.

Pokračovat ve čtení „Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách“

Petr Borkovec: Wernisch

Petr Borkovec: Wernisch (obálka knihy)
Petr Borkovec: Wernisch (obálka knihy)

Jsem nepoučitelný. A opět jsem dostal masochistické choutky na moderní českou poezii, o které jsem předem věděl, že nepůjde o čtivé dekadentní básničky mladých slečen. Tentokrát jsem výběr svěřil Ondrovi Lipárovi z Fra. A sbírka Wernisch Petra Borkovce je první ze tří knížek pro tento týden.

Začalo to debatou na Twitteru. A v následné soukromé konverzaci jsem se s Ondrou dohodl, že mi vybere tři sbírky, doplní je o svůj kurátorský komentář a já… já jim dám šanci.

První třetina tohoto experimentu skončila plichtou.

Pokračovat ve čtení „Petr Borkovec: Wernisch“

Mademoiselle Jolana Ševčíková: Radši ať mě lidi čtou dobrovolně

Jolana Ševčíková je 26letá drobná blondýnka s velmi upřímným jazykem. V srpnu vydala svou druhou básnickou sbírku – Mademoiselle. V brněnském Baru, který neexistuje, jsme si povídali o tom, jak Mademoiselle vznikla a proč by se poezie měla číst víc.

Jolana Ševčíková (fotila Marcela Erhartová)
Jolana Ševčíková (fotila Marcela Erhartová)

Pokračovat ve čtení „Mademoiselle Jolana Ševčíková: Radši ať mě lidi čtou dobrovolně“

Leoš Bacon Slanina: Bacon 70

Leoš Bacon Slanina: Bacon 70 (obálka knihy)
Leoš Bacon Slanina: Bacon 70 (obálka knihy)

Na českých crowdfundingových portálech podporuju hlavně knihy. Třeba Spolu nebo Generátor prchavých okamžiků. Dalším takto podpořeným experimentem byla sbírka Bacon 70 vydaná zajímavým brněnským nakladatelstvím Větrné mlýny k 70. narozeninám brněnského básníka Leoše Bacona Slaniny. Fakt, že jsem o něm nikdy neslyšel, jen dokazuje, jaký jsem brněnský kulturní barbar.

„Básnický exot a figura Brna, jo?“, říkal jsem si, když jsem četl popisek na HitHitu. Nemělo mě překvapit, že jsem o něm nikdy neslyšel. Koneckonců… o mém vztahu k intelektuálům už asi z předchozích příspěvků něco víte.

Ale nedalo mi to. A protože si pamatuju číslo své platební karty až moc dobře a u knih ztrácím příčetnost stejně jako slečna v tomto komiksu, poslal jsem pár drobných dřív, než jsem si to stihl rozmyslet.

Sarah's Scribbles o knihách
Sarah’s Scribbles o knihách

Pokračovat ve čtení „Leoš Bacon Slanina: Bacon 70“

Marek Nawrath: Generátor prchavých okamžiků

Marek Nawrath: Generátor prchavých okamžiků (obálka knihy)
Marek Nawrath: Generátor prchavých okamžiků (obálka knihy)

Můj Facebook se v posledním roce a půl měnil jak na běžícím pásu. Začalo to fotkami z posledních exotických dovolených (Bali jednoznačně vedlo) a obrázky z pláže pomalu začaly střídat snímky z ultrazvuku a záběry na uslintané uzlíky, které hormony nadopovaným ženám připadají roztomilé. O svatbách ani nemluvím. Nic z toho jsem samozřejmě nesdílel já.

Záchranou a cestou k příčetné mysli se pro mě tedy stal Twitter. Doupě zvrácených duší, sarkasmu – a báječných slovních hříček. V poslední oblasti je naprosto nepřehlédnutelný profil Marka Nawratha.

Když tedy Marek oznámil, že by své textové miniatury rád vydal knižně, neváhal jsem a Generátor prchavých okamžiků okamžitě podpořil.

A pak čekal.

A čekal.

A čekal.

Pokračovat ve čtení „Marek Nawrath: Generátor prchavých okamžiků“

Jolana Ševčíková: Mademoiselle

Jolana Ševčíková: Mademoiselle (obálka knihy)
Jolana Ševčíková: Mademoiselle (obálka knihy)

Sbírka Mademoiselle od Jolany Ševčíkové mě přesvědčila, že současná česká poezie může být čtivá. Možná si frčím na příliš populární notě, ale jestli má něco potenciál vrátit mladé lidi ke čtení básní, je to tato novinka z nakladatelství Backstage Books.

Jasně. Básnici zastoupení v almanachu Nejlepší české básně 2015 mě nařknou z toho, že v poezii mám nevkus diváka TV Nova. A pak se začnou navzájem plácat po ramenou, protože nemají nikoho jiného, kdo by bez krvácení do mozku zvládl jejich tvorbu číst déle než dvě pikosekundy.

Pokračovat ve čtení „Jolana Ševčíková: Mademoiselle“

Marie Iljašenko: Osip míří na jih

Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)
Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)

Zamiloval jsem se. Už mé zaujetí sbírkou Podolí od Jonáše Zbořila mi mohlo prozradit, že obnovená Edice poesie Host bude to pravé ořechové. Marie Iljašenko se svou sbírkou Osip míří na jih naplnila a předčila má očekávání od současné české poezie.

Osip může cestovat na jih, Marie Iljašenko ovšem cestuje křížem krážem světem, slovy i svými básněmi.

Její básně se čtou příjemně, Iljašenko se neschovává do přehnaně skrytých metafor, naopak: hraje si se slovy a významy. Zejména jednotlivé básně v poemě Osip míří na jih, po které je pojmenována celá sbírka, na sebe navzájem odkazují, využívají opakujících se motivů a tvoří čtivý a kompaktní celek.

Pokračovat ve čtení „Marie Iljašenko: Osip míří na jih“

Jonáš Zbořil: Podolí

Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)
Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)

A pozor pozor. Jonáš Zbořil je v mém náhodném výběru pěti kousků současné české poezie jako svěží vítr. Jeho sbírka Podolí se četla příjemně. Možná i díky třem prozaickým vložkám.

Podolí je svazek č. 92 v Edici poesie Host (a č. 3 ve skvělé minimalistické a typograficky hravé úpravě Braňa Matise).

Oproti svým kolegům v Nejlepších českých básních 2015 (nebo ve srovnání s Martinem Reinerem) je Zbořil obrazutvornější. Netopí se v metaforách, při čtení mi naskakovaly obrazy, uměl jsem si pod jeho verši něco představit.

Pokračovat ve čtení „Jonáš Zbořil: Podolí“