Anthony Ryan: Královna ohně

Anthony Ryan: Královna ohně (obálka knihy)
Anthony Ryan: Královna ohně (obálka knihy)

Královna ohně završuje trilogii Stín krkavce. Stejně jako předchozí dva díly, Píseň krve a Pán věže, je to čtivé a drsné fantasy. Krutostí a počtem zavražděných oblíbených postav se sice G. R. R. Martinovi nevyrovná, i tak ale nejde o čtení pro útlocitné duše.

Zatímco se Píseň krve soustředila zejména na život a příhody Vélina Al Sorny, tehdy mladého novice v řádu bránícím Víru, později lorda královy armády, v Pánu věže už se o pozornost čtenáře dělily další výrazné postavy a Královna ohně v tomto modelu pokračuje.

Chápu, proč je to pro autora tak lákavé schéma. Může pohodlně rozvíjet více dějových linek, které do sebe na konci zapadnou jako dobře nařezané puzzle. A je tak snadné zakončit každou kapitolu tak, aby čtenář chtěl číst dál bez ohledu na únavu nebo denní dobu – i když to znamená, že se k osudu dané postavy dostane až po příhodách tří dalších postav.

Ale i tak mě to štve. Během čtení je dost obtížné žít normální život, když v ruce imrvére držíte knihu.

Pokračovat ve čtení „Anthony Ryan: Královna ohně“

Marcela Serrano: Deset žen

Marcela Serrano: Deset žen (obálka knihy)
Marcela Serrano: Deset žen (obálka knihy)

Letos jsem si předsevzal, že budu číst rozmanitější spektrum autorů: napříč pohlavím, rasami, jazyky a národnostmi. Marcela Serrano a jejích Deset žen zastupuje ženskou literaturu z Chile.

Upřímně: byl jsem skeptický. Devět ženskejch se zpovídá na společném terapeutickém sezení.

Takže ano: nešťastná manželství, nespokojené kariéristky, problémy s dětmi. Jak překvapivé.

Ale… Četlo se to strašně dobře!

Pokračovat ve čtení „Marcela Serrano: Deset žen“

Peter May: Šachové figurky

Peter May: Šachové figurky (obálka knihy)
Peter May: Šachové figurky (obálka knihy)

Fin Macleod odešel od ženy i od policie, aby se nadobro vrátil do rodné vesnice. Kniha Šachové figurky uzavírá trilogii z ostrova Lewis a vymyká se předchozím dvěma dílům.

Kus policajta ovšem ve Finovi zůstal, a tak se uchází o práci šéfa ostrahy rozsáhlých pozemků. Jejich majitel má krom organizované sítě pytláků problém i s Piskořem Macaskillem, dávným Finovým kamarádem.

Nevděčný úkol, co?

Pokračovat ve čtení „Peter May: Šachové figurky“

Peter May: Muž z ostrova Lewis

Peter May: Muž z ostrova Lewis (obálka knihy)
Peter May: Muž z ostrova Lewis (obálka knihy)

Při kopání rašeliny se najde dokonale zachovaná mrtvola. Muž z ostrova Lewis. Ostrov je ale tak maličký, že kdyby na něm, byť před mnoha lety, někdo zmizel – ostatní by si museli všimnout. Nebo ne? Fin Macleod se vrací na rodný ostrov, aby objasnil další záhadu.

Tedy… ne že by Fin o objasňování jakýchkoli záhad stál. Ale když testy DNA ukážou příbuznost s otcem Marsaili, jeho dávnou láskou, tak nějak mu to nedá a více či méně na tajňačku se do vyšetřování zapojí.

A díky neskutečnému charisma mu to dokonce prochází.

Muž z ostrova Lewis je druhým dílem trilogie z ostrova Lewis.

Pokračovat ve čtení „Peter May: Muž z ostrova Lewis“

Peter May: Skála

Peter May: Skála (obálka knihy)
Peter May: Skála (obálka knihy)

Peter May. Skotský autor, o jehož knihách (které v ČR vydává mé oblíbené Nakladatelství HOST) jsem slyšel samé dobré věci. A já ho tak dlouho ignoroval… Myslím, že brzy se dobré knihy poznají podle toho, jak dlouho se jim vyhýbám. Vzdělání jsem si začal doplňovat knihou Skála, prvním dílem trilogie z ostrova Lewis.

Vnější Hebridy. Rašelina, vítr, moře. Už to dokáže upoutat mou pozornost. I když mám slabost pro staroanglické vesničky s roztomilými cihlovými domky a upravenými zahrádkami, mé melancholické, pochmourné já nekriticky miluje Skotsko a vůbec celý sever.

Drsní muži v drsném podnebí. Můj úplný opak.

Pokračovat ve čtení „Peter May: Skála“

Marie Iljašenko: Osip míří na jih

Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)
Marie Iljašenko: Osip míří na jih (obálka knihy)

Zamiloval jsem se. Už mé zaujetí sbírkou Podolí od Jonáše Zbořila mi mohlo prozradit, že obnovená Edice poesie Host bude to pravé ořechové. Marie Iljašenko se svou sbírkou Osip míří na jih naplnila a předčila má očekávání od současné české poezie.

Osip může cestovat na jih, Marie Iljašenko ovšem cestuje křížem krážem světem, slovy i svými básněmi.

Její básně se čtou příjemně, Iljašenko se neschovává do přehnaně skrytých metafor, naopak: hraje si se slovy a významy. Zejména jednotlivé básně v poemě Osip míří na jih, po které je pojmenována celá sbírka, na sebe navzájem odkazují, využívají opakujících se motivů a tvoří čtivý a kompaktní celek.

Pokračovat ve čtení „Marie Iljašenko: Osip míří na jih“

Jonáš Zbořil: Podolí

Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)
Jonáš Zbořil: Podolí (obálka knihy)

A pozor pozor. Jonáš Zbořil je v mém náhodném výběru pěti kousků současné české poezie jako svěží vítr. Jeho sbírka Podolí se četla příjemně. Možná i díky třem prozaickým vložkám.

Podolí je svazek č. 92 v Edici poesie Host (a č. 3 ve skvělé minimalistické a typograficky hravé úpravě Braňa Matise).

Oproti svým kolegům v Nejlepších českých básních 2015 (nebo ve srovnání s Martinem Reinerem) je Zbořil obrazutvornější. Netopí se v metaforách, při čtení mi naskakovaly obrazy, uměl jsem si pod jeho verši něco představit.

Pokračovat ve čtení „Jonáš Zbořil: Podolí“

Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy

Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (obálka knihy)
Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (obálka knihy)

Má osobní výzva za pochopením současné poezie pokračuje sbírkou Hubená stehna Twiggy od Martina Reinera. Ač je knížka opravdu hezky zpracovaná vizuálně, obsahem mi k oblibě současné české poezie moc nepomohla.

Dost možná je problém jenom ve mně. Jsem obyčejný čtenář prahnoucí po příběhu, pointě, vybroušeném, avšak celkem přímočarém stylu. Metafory v poezii (jsou-li tam nějaké a nejedná-li se jen o náhodné výkřiky a konotace) mi až na vzácné a lehce popově dekadentní výjimky (mrk na Krchovského, mrk na lovevole) prostě unikají.

A tak jsem se aspoň pokochal hezkou úpravou knihy s retrofotkami, které může závidět kdejaký hipster s posledním instagramovým filtrem.

Pokračovat ve čtení „Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy“

J. H. Krchovský: Já už chci domů

J. H. Krchovský: Já už chci domů (obálka knihy)
J. H. Krchovský: Já už chci domů (obálka knihy)

Krchovského sbírka Já už chci domů mi po rozpačitém startu Poetického Máje spravila náladu. Ještě že je česká poezie tak rozmanitá.

Jsem tak trochu kulturní barbar. To, že existuje někdo jako J. H. Krchovský, jsem netušil až někdy do ledna 2014, kdy během mého pracovního pohovoru prošel pod okny kanceláře a kolegyně, kterou jsem měl nahradit, nadšeně vypískla.

A i tak mi trvalo dva roky, než jsem si od něj něco přečetl.

Pane bože, já byl takový vůl.

Pokračovat ve čtení „J. H. Krchovský: Já už chci domů“