O knihomolovi

Knihomol Jan Kadlec Miluju knihy. Někdy asi víc než lidi. Kniha se vleze do tašky, je vždy k dispozici, nezlobí se, když ji na chvíli odložíte. Kniha vás přenese do jiného světa, dovolí vám snít i přemýšlet.

O knížkách jsem začal psát na svém Notesu. Ten měl být určený pro obecné úvahy a markeťácké řeči, ale postupem času se z něj vyklubal spíš knižní deníček. Myslím, že by byla škoda, kdyby na něm knihy zapadly, a tak jsem se rozhodl jim vytvořit úplně nový prostor. Tady.

Každý týden přečtu jednu knihu a napíšu o ní. Vybírám si knížky, které mě nějak zaujmou, nebo se dotýkají oblíbeného tématu (což ne vždy je to samé). Lidé jsou různí a každému se líbí něco jiného, proto hodlám psát i o knihách, které nenaplnily očekávání. Pokud to nebude vyložený brak, určitě se najde někdo, komu se zalíbí. Přinejmenším na podepření stolu s ulomenou nohou.

Disclaimer: Většinu knih dostávám na recenze od knihkupectví nebo nakladatelství. Jsem jim za to vděčný, ale platí to, co píšu výše: pokud bude kniha špatná, zmíním to.

A co já? Jmenuju se Jan Kadlec, je mi 27 let, jsem anglofil a severofil, rád cestuju. Baví mě jazyky (angličtina, němčina, španělština, italština; pokukuju po něčem severském), ale vzdělání mám technické a ekonomické. Původem z Brna, avšak bez přízvuku.Knihomol Jan Kadlec

Poznámka o cookies

Pracuju jako online markeťák. Tento blog je tak trochu mým hřištěm – zkouším si tu různé nástroje, mimo jiné i analytické. To znamená, že používám cookies, abych poznal, jestli tu jste poprvé, nebo se vracíte, a kdo vlastně jste. Neuchovávám o vás ale žádná citlivá data, údaje z analytik nikomu neprodávám a můžete si sami nastavit, jestli nechcete být sledováni.

Poznámka o recenzních výtiscích

Jako každý knižní blogger se občas dostanu ke knize zdarma. Jakkoli je příjemné dostat se k novinkám leckdy i před jejich vydáním – nebo si užívat koníček bez utracení jediné koruny –, zjistil jsem, že snaha zavděčit se dárci knihy trochu zkresluje můj pohled na ni. Proto jsem omezil spolupráci s knihkupci, neoslovuji je ani nakladatelství s žádostí o knihu, kterou si chci prostě jen přečíst, a většinu knih si kupuji sám.

Pokud nějakou knihu k recenzi na vyžádání přijmu, vždy je to na konci článku uvedeno – a od roku 2016 se jedná o knihu, která je žhavou novinkou, nakladatel mi ji nabídl sám a je si vědom toho, že budu brutálně upřímný.