Tomáš Grombíř: Jedničky a nuly

Tomáš Grombíř: Jedničky a nuly (obálka knihy)
Tomáš Grombíř: Jedničky a nuly (obálka knihy)

Jedničky a nuly mají snad všechno: příběh self-made mana, inspiraci historií (byť nedávnou), mafiány, napětí, zbraně, drogy i sex. A když překousnete občas až encyklopedické pasáže, užijete si s touto knihou pár příjemných hodin (a pak si půjdete promazat Facebook).

Přerod totality v demokracii, divoká privatizace, kouzlo internetu, velké prachy, pocit nezávislosti. Okořeňte to lajnou kokainu, tvrdším sexem (stále lepším než v 50 odstínech) a stereotypními ajťáky a máte recept na knížku, která se musí číst sama.

Jedničky a nuly Tomáše Grombíře to mají všechno. A i když mi to občas přišlo těsně na hraně, podařilo se mu z toho nesplácat dort jak od Pejska a Kočičky.

Nenásilná exkurze do nedaleké minulosti

Když se řekne privatizace, většině lidí asi naskočí slovo tunel. Že na tom zbohatlo pár vychcanců, kteří se za komunismu těšili jistým výhodám, trochu cestovali, studovali a po 17. listopadu 89 nečuměli na svět jak telata na nová vrata.

Stejně stereotypně ke svému jmění přišli zakladatelé KPR Investu, pro který začal pracovat mladý, neduživý a nesmírně neurotický Adrian jako běžný ajťák. V tu pravou chvíli, aby čtenáře autor knihy Tomáš Grombíř vytáhl na procházku vývojem „běžně dostupné“ výpočetní techniky přes rozšíření internetu až k (ve své době úspěšným) gigantům jako je Yahoo, Amazon či Google.

Románovou zápletku tak prolínají encyklopedické vsuvky, které mi na první pohled přišly divné, ale běžnému smrtelníkovi snad přiblíží něco ze současného hype okolo startupové scény.

Sex, drogy & internet

Jedničky a nuly jsou skvělý název. Krom odkazu na binární soustavu si každý pod jedničkou představí úspěch (nebo Kalouska s Topolánkem), pod nulou… no… nulu.

A stejně to hraje Grombíř ve své knize. Buď se chopíte příležitosti a nahrabete si dost peněz na opulentní večírky, nákupy sportovních klubů, děvky, alkohol pro celý bar a lajny koksu, nebo…

Nebo.

A právě toto mi na Jedničkách a nulách možná trochu vadilo. Velmi silná přehnanost. Adrian to občas rozjel víc než Velký Gatsby a i když nemůžu zastřít, že velké peníze s lidmi dělají divy… občas mi připadalo, že Grombíř nahání lacinou čtivost, aby zakryl pár nedostatků.

Jedničky a nuly jsou tak nějak půlka

Tak třeba samotný Adrian. Na začátku vyžlátko s květákem na hlavě. Ke konci sebevědomý a trochu rozmazlený idiot. Náznaky přeměny tam jsou (popisy scén z fitka třeba), ale jinak ten přerod vůbec není plynulý. Z nuly jedničkou – a nic mezi tím.

Anebo konec. Velké prozření? Spása?

No, skoro. Ani nula, ani jednička. Vyšumění do ztracena.

Co si tedy z Jedniček a nul odnést?

Čtou se dobře. Nejspíš vás budou bavit. Dozvíte se něco o začátcích služeb, které dnes považujete za samozřejmé. A snad si začnete hlídat, co děláte na internetu, a uvědomíte si, co všechno o vás různé služby ví (nebo mohou zjistit).

A už za to Jedničky a nuly patří mezi české literární jedničky.

 

Doporučuji pro: mládež, co se v hodinách dějepisu k privatizaci nedostala, a fandy nespoutaného bohémského života.
Hodnocení: 85 %

Mimochodem, kdybyste se chtěli pustit do vlastního podnikání, mohla by vás zajímat kniha Petera Thiela a jeho studenta Od nuly k jedničce.

 

Tomáš Grombíř: Jedničky a nuly. V roce 2016 vydalo nakladatelství Paseka, kterému děkuji za recenzní výtisk.

 

Autor: Jan Kadlec

Hodně čtu a nechávám si říkat Jane.