Má osobní výzva za pochopením současné poezie pokračuje sbírkou Hubená stehna Twiggy od Martina Reinera. Ač je knížka opravdu hezky zpracovaná vizuálně, obsahem mi k oblibě současné české poezie moc nepomohla.
Dost možná je problém jenom ve mně. Jsem obyčejný čtenář prahnoucí po příběhu, pointě, vybroušeném, avšak celkem přímočarém stylu. Metafory v poezii (jsou-li tam nějaké a nejedná-li se jen o náhodné výkřiky a konotace) mi až na vzácné a lehce popově dekadentní výjimky (mrk na Krchovského, mrk na lovevole) prostě unikají.
A tak jsem se aspoň pokochal hezkou úpravou knihy s retrofotkami, které může závidět kdejaký hipster s posledním instagramovým filtrem.
Martina Reinera mám podvědomě spojeného s nakladatelstvím Petrov a vydáváním knížek Michala Viewegha. A tak jsem byl zvědavý, jaký je takový vydavatel básník.
Neuchopitelný.
A plodný.
Hubená stehna Twiggy se člení do čtyř oddílů s celkem něco kolem sedmdesátky básní.
Některé reflektují život v Brně.
Některé lásku k ženám.
Některé nejspíš zkraty v neuronové síti.
Co já vím. *jde si číst Sonety od Shakespeara*
Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy. V roce 2010 vydalo Nakladatelství HOST, kterému děkuji za recenzní výtisk.