Zamiloval jsem se. Už mé zaujetí sbírkou Podolí od Jonáše Zbořila mi mohlo prozradit, že obnovená Edice poesie Host bude to pravé ořechové. Marie Iljašenko se svou sbírkou Osip míří na jih naplnila a předčila má očekávání od současné české poezie.
Osip může cestovat na jih, Marie Iljašenko ovšem cestuje křížem krážem světem, slovy i svými básněmi.
Její básně se čtou příjemně, Iljašenko se neschovává do přehnaně skrytých metafor, naopak: hraje si se slovy a významy. Zejména jednotlivé básně v poemě Osip míří na jih, po které je pojmenována celá sbírka, na sebe navzájem odkazují, využívají opakujících se motivů a tvoří čtivý a kompaktní celek.
Mladá česká poezie míří dobrým směrem
Podobně jako Zbořilova sbírka ze stejné edice se Osip míří na jih točí kolem jedné červené nitky. A i když se dnes už asi nedočkáme přísně dodržovaných forem Shakespearových Sonetů nebo Villonových balad, jistou šablonovitost, snahu o formu, Osip přeci jen projevuje.
A pro mě je to mnohem zajímavější než volné asociace například u autorů Nejlepších českých básní 2015.
A ta hra s opakováním a sazbou a pauzami… Osip míří na jih je nejhravější sbírkou, která se mi poslední dobou dostala k šálku čaje.
Dokonce si umím představit, že bych Edici poesie Host (EPH) začal sledovat bedlivěji. Iljašenko mě baví, Zbořil taky, přinejmenším podle anotací by se mi mohly líbit i další sbírky v obnovené EPH.
Zejména pokud si s jejich sazbou bude stále hrát Braňo Matis.
Marie Iljašenko: Osip míří na jih. V roce 2015 vydalo Nakladatelství Host, kterému děkuji za recenzní výtisk. Podívejte se na všechny sbírky v Edici poesie Host.