Eragon je první díl trilogie/tetralogie Odkaz dračích jezdců. Christopher Paolini Eragona napsal v patnácti letech – a na knize to je vidět. I tak se ale jedná o příjemné a čtivé fantasy, které náctileté čtenáře neurazí.
Když jsem na Twitteru a Instagramu ohlásil Fantasy February – dvě série, dva autoři, osm knih –, Sibiřanka navrhla, ať se nejdřív pustím do Tolkiena a Pána prstenů, abych viděl, jak je Eragon obšlehnutý.
No… Bylo to docela trefné.
Eragon je jako přes kopírák
A jakouže šablonu to Tolkien připravil?
- Obyčejný, nenápadný mladík: Bilbo/Frodo Pytlík vs. Eragon
- Nečekané břemeno: Prsten vs. dračí vejce
- Dlouhé putování: do Roklinky a Mordoru vs. směr Farthen Dûr
- Průvodce na cestě, ze kterého se vyklubala mocný postava: Aragorn vs. Brom
- Z obyčejné postavy klíčová postava příběhu: Ten, kdo nese Prsten vs. Dračí Jezdec
- Snaha o zvržení zlého vládce: Sauron vs. Galbatorix
- Setkání s jinými druhy: elfové, trpaslíci
- Podivná tendence projevovat své básnické střevo
- Vlastní jazyky (Paolini není lingvistický génius, ale aspoň se v používáných střípcích dá najít logika, takže klobouk dolů)
Skvělý start pro mladé milovníky fantasy
Pokud jste starší čtenář a nekritický obdivovatel Tolkienova díla, Eragon vás nejspíš bude nudit. Z textu čiší mládí autora (v době psaní rukopisu asi 15 let), některé části textu si trochu protiřečí, některé obraty jsou poněkud… neobratné. Zabavit se ale můžete hledáním podobností s Tolkienovým dílem.
Pro mladší čtenáře se ale jedná o příjemně stravitelné dílko. Pro mě byl Eragon čtivější než Pán prstenů, mladý čtenář se s postavou chudého adoptovaného farmářského chlapce ztotožní (podobně jako třeba s Harrym Potterem – sirotek a outsider, ze kterého se najednou stane nejmocnější postava ever), děj není moc rozvleklý a odsýpá rychle. Dnes sice vycházejí kvalitnější díla (třeba Píseň krve a Pán věže od Anthonyho Ryana), ale v té době (dobrých 11 let zpátky) to byla super výplň mezi jednotlivými díly Harryho Pottera.
Doporučuji pro: mladé čtenáře, které baví kouzla a klasické fantasy.
Hodnocení: 70 %
Christopher Paolini: Eragon. V roce 2004 v překladu Olgy Machútové vydalo nakladatelství Fragment.
Tolkiena miluju, Eragona jsem ještě nečetla. Nicméně bych nebyla tak „kritická“ – většina fantasy děl kopíruje jednotlivé motivy a vychází ze stále stejných archetypů. Ne že by se nenašly výjimky (již zmiňovaný A. Ryan, Ursula K. le Guin a jiní), ale spousta fantasy vychází právě z Tolkiena.
Jen mě ještě napadlo, že když už tady je fantasy únor a s Tolkienem v hlavní roli, nebyla by vůbec špatné napsat recenzi na nějakou jinou jeho knihu (než jen klasicky LOTR a Hobit) – co třeba Húrinovy děti?
Prosím, prosím, prosím: nenuť mě číst od Tolkiena nic dalšího. :)
Och :-)
Ale vážně, jsem pobouřena. Kdyby něco jiného… ale Tolkien. TOLKIEN! :-) Tak fajn, nebudu. Čekám na další skvělá doporučení.