Stefan Spjut: Stallo

Trollové existují. A mají rádi malé děti.

Tak zaprvé: nebude řeč o komentátorech na Novinkách. A za druhé: nebylo ublíženo žádnému dítěti.

Knížka Stallo od Stefana Spjuta vás zaručeně donutí zvolat OMG! Otázkou však je, jestli to bude ve stylu „OMG, to je TAK boží!“ (můj případ), nebo ve stylu „OMG, to je ale TAKOVÁ kravina!“ (přítelův případ).

Po květnu stráveném se severskou krimi jsem úplně zapomněl na jiné aspekty tvorby tak typické pro Skandinávský poloostrov: tajemno, temno, sychravé pošmourno. Napětí. Faktor Paf.

Paní, která viděla trolla

Dědeček ženy jménem Susso kdysi dávno vyfotil medvěda, na kterém jela jakási postava o vzezření skřítka. Nebýt té fotky, svede to na optický klam. Skřítek? Jedoucí na medvědovi? Letenka první třídou, destinace Blázinec. Nebýt té fotky…

Susso si na dědečka nepamatuje, ale fotka je v rodině něco jako rodinný poklad. A proto se tam na trolly věří víc než jinde na severu. Susso dokonce založila webovou stránku věnovanou trollům a pátrání po nich, ale snahy získat více důkazů o jejich existenci byly marné, dokud se jí neozvala jedna stará paní, Edit.

Edit, která viděla trolla.

Susso se za ní rozjede a nainstaluje fotopast. Netrvá to dlouho a na světě je druhá fotografie. A pak zmizí Editin malý vnouček.

Stallo nebo troll?

Kdo jsou vlastně trollové? Pro Susso všechny dosud nepopsané humanoidní bytosti vyskytující se na severu. Yetti nebo Bigfoot by se do této kategorie zařadili také – kdyby se přestěhovali. Proto je název knihy trochu matoucí. Kdo nebo co je sakra Stallo?

Podle Sámů, jednoho ze severských národů, to jsou čarodějné bytosti. Ale v konečném důsledku to je fuk. Nejsou to lidé.

Hlavně teď nelez do Boudy…

V knize Stallo najdeme dva příběhy. Vlastně tři – první kapitola (dají-li se tak nečíslované úseky knihy označit) popisuje zmizení prvního chlapce. Pak tu máme příběh Susso, která po trollech pátrá. A nakonec příběh lidí, kteří se o trolly starají a chovají je.

Ano, čtete správně. Lidé, kteří se o trolly starají. A chovají je. Protože trollové existují.

Netuším, jak knihu označit. Detektivní příběh? Magický realismus? Fantasy? Oficiální popisy zbaběle utíkají k označení román na pomezí žánrů. Já bych ho hodil do stejné škatule jako Harryho Pottera.

Tak či onak, Stallo si určitě přečtěte. Nejlépe na podzim, až padne mlha. Ještě lépe na chalupě u krbu, abyste nevěděli, jestli prasklo poleno v ohni, nebo jestli není někdo venku. Zimomriavky zaručeny.

Kniha se vám nemusí líbit. Nebo budete nadšení. Nemusíte jí věřit. Nebo vám (stejně jako po přečtení Harryho Pottera, kdy jste doufali, že jednou ve schránce najdete dopis – a neříkejte, že jste nikdy nedoufali) začne hlavou vrtat: co když…

 

Stefan Spjut: Stallo. V roce 2013 vydalo v překladu Azity Haidarové Nakladatelství Host. Knížku jsem vyhrál v blog challenge Buzíčci a přečetl jsem ji ve vlaku na TEDSalon Berlin (a na cestě zpátky).