Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Kdysi dávno jsem se rozhodoval, kterou knihou ukončím své panictví. Tedy co se tvorby Kateřiny Tučkové týče. Dotaz na přátele moc nepomohl; rozdělili se na dva stejně velké tábory. Nakonec tedy zvítězila má láska k magii a vybral jsem si Žítkovské bohyně.

A udělal jsem dobře.

Vyhnání Gerty Schnirch je totiž ukázka velmi dobře odvedené práce. A to je jejím darem i prokletím.

Pojednání o kolektivní slepotě

Pár měsíců po narození jsem žil v oblasti, odkud byla Gerta Schnirch jako poloviční Němka vyhnána. Nikdy jsem to netušil. Neznal jsem historii vlastního (skoro) rodiště.

Kdyby ta historie byla jiná, označil bych to jen jako smutné. Ale tohle naprosto mění můj náhled na místo, kde stále žije část mé rodiny.

Vyhnání Gerty Schnirch je příběhem o nespravedlnosti. Nespravedlnosti tak do očí bijící, až se divím, že jsem knihu zvládl dočíst.

Jestli jste viděli třeba filmy Habermannův mlýn nebo Ve stínu, můžete si představit, jaké emoce ve vás Vyhnání vyvolá. Nevíru. Zhnusení. A vztek.

Dobře odvedená práce. Od rešerší po poslední tečku

Kateřina Tučková v sobě krásně kombinuje akademičku se spisovatelkou. Dokonce spisovatelkou velmi dobrou. Všechny historické skutečnosti má zmapované a podložené. Styl úsporný a naprosto přesně ladící k tématu.

Gerta Schnirch má českou maminku, Barboru, kterou nade vše miluje. Tatínek je Němec, vysoko postavený úředník. Tam ten vztah trochu skřípe. A bude skřípat ještě víc, jen co válka skončí. Z části Němka, navždy Němka. Kvůli původu a otci, něčemu, co nemohla ovlivnit, co vlastně byla administrativní chyba, se Gerta dostává do transportu. Vyhnání. Pochod smrti.

Špinavá skvrna v české historii, kterou se i Češi zařadili na stejnou úroveň jako nacističtí Němci.

A to je na tom to nejsmutnější.

Že lidé byli schopni dělat to stejné, co se předtím dělo šest let. Že se nepoučili. Byli slepí. Nechali se strhnout davem.

Příběh se mi nelíbí. Ale kniha je skvělá

Tu knihu jsem při čtení nesnášel. Ale vlastně jsem to vnímal špatně. Ten příběh za to nemůže. Opravdu se stal. A lidé by to měli vědět. Musí se z toho poučit.

Z tohoto úhlu pohledu je proto ta kniha skvělá. Vyvolá ve vás opravdové emoce. Fyzickou nevolnost. Odpor. A tohle by si měl zažít úplně každý, protože jen tak se historie (snad!) nebude opakovat.

Prosím, ať se Vyhnání Gerty Schnirch dostane na seznam povinné školní četby.

 

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch. V roce 2010 vydalo Nakladatelství HOST, kterému děkuji za recenzní e-book.

Autor: Jan Kadlec

Hodně čtu a nechávám si říkat Jane.