Nakladatelství Host patří mezi mé favority na českém trhu. Nebojí se vydávat poezii, mají pod sebou zajímavé české autory a jejich záběr žánrů je jednoduše fascinující. I přesto mě ale překvapilo, když se vrhli na Young Adult a fantasy. Kostičas pro mě byl zklamáním, a tak jsem k Písni krve od Anthony Ryana přistupoval dost nedůvěřivě.
OMG, jaký idiot jsem to byl. Je to nejlepší fantasy, jaké se mi v poslední době dostalo pod ruku.
Svět, který vás pohltí
Zapomeňte na skřítky, elfy, draky a čaroděje. Ryan vytvořil svět, který je uvěřitelný a téměř reálný. Skoro vám nepřijde, že čtete (velmi dobré) fantasy. Pohltí vás a už nepustí. A přesně toto čekám od každé knihy, do které se začtu.
Vélin je desetiletý chlapec, kterého jeho otec odvede do kláštera, aby se vyučil válečníkem, obráncem víry. V klášteře potkává nové přátele a přísné učitele – a stává se mužem.
Že to zní jako okopírovaný Harry Potter? Jasně. Ale v jedenácti letech bych bral radši dopis z Bradavic než bičování za to, že jsem se netrefil do terče.
Ach ta zatracená víra. A intriky.
Bratři z Šestého řádu mají za úkol chránit Víru. Mečem. V(d)ěčné téma. Nikdy jsem nepochopil, čím je kterákoli víra tak zvláštní, že stojí za to v jejím jméně zabíjet.
Píseň krve mi to sice taky neobjasnila, zato mě nechala žasnout nad promyšleností svého světa. Přísná hierarchie církve, očividně promyšlená historie i detaily. Ono už promyslet záměry krále Januse muselo dát dost práce.
A navíc se to čte samo.
Bude další díl?
Píseň krve by obstála i jako jediná kniha. Konec je sice uspěchaný a vyznívá téměř jak úplně poslední kapitola Harryho Pottera a Relikvií smrti, ale zanechá ve vás pocit nedokončenosti. Takže se těším na druhý díl, Pána věže.
Anthony Ryan: Píseň krve. Z anglického originálu Blood Song přeložil Jakub Kalina. V roce 2014 vydalo Nakladatelství HOST, kterému děkuji za recenzní e-book.
Díky za tip, je to super. :)