Loni jsem první díl trilogie Stín krkavce, knihu Píseň krve od Anthonyho Ryana, označil za drsnějšího Harryho Pottera.
Dneska bych si za to přirovnání nejradši naliskal.
Pán věže je fantasy plné politiky a záliby v krutosti a válkách. Smrtijedi v podání Rowlingové jsou ve srovnání s některými scénami roztomilí domácí mazlíčci. Asi by bylo férovější jako hrubý příklad pro srovnání uvést Hru o trůny od G. R. R. Martina.
Pomalu skládaný puzzle
Ryan celou knihu rozkouskoval do pěti částí a v každé z nich střídá pohledy různých postav. Vélin Al Sorna, princezna Lyrna, bratr Frentis, Reva – dcera pána věže, kterého Vélin v prvním díle zabil. Nepřekvapí vás, že se všichni dřív nebo později setkají (byť naštěstí nikoli v jedné posteli) a kousky skládačky zapadnou dohromady.
To, co si Ryan v prvním díle hezky rozehrál, teď rozvíjí a vysvětluje. Je to fajn, pokud oba díly čtete za sebou. Jestli jste ovšem jako já četli oba díly při jejich uvedení, takže s roční pauzou, buď budete muset hodně tápat v paměti (ony ani vysvětlivky na konci ve stylu kdo je kdo moc nepomáhají), nebo druhý díl odložit do chvíle, kdy si znovu přečtete ten první.
Zamrzí.
Absťák!
Co ale nezamrzí je fakt, že se i Pán věže čte stejně dobře jako Píseň krve. Až moc dobře.
Bláhově jsem si koupil e-book v předprodeji – s 30% slevou a 30 % knihy jsem měl k dispozici hned. Nejpitomější věc, kterou kdy kdo vymyslel.
Tu třetinu, což je asi 200 papírových stránek, v klidu sjedete za odpoledne. A pak co? Končí to uprostřed kapitoly. Chcete víc. Chcete to hned.
A máte jen dvě možnosti.
Můžete knihu na dva dny do vydání odložit a rozečíst něco jiného, takže zapomenete všechny vztahy mezi národy a postavami.
Nebo se do Nakladatelství Host připlazíte na kolenou s krabicí domácích máslových sušenek a vyžebráte si zbytek knihy hned.
A pak se divíme, že se korumpuje na každém rohu. Host si za to mohl sám.
A co je naprosto k pos… posílení síly vůle: Pán věže končí úplně pitomě! To už to Ryan mohl rovnou zabalit uprostřed věty.
A teď si čekejte rok na poslední díl…
Hoste, Hoste… Ty víš, jak si mě zaháčkovat.
Anthony Ryan: Pán věže. V překladu Jakuba Kaliny v roce 2015 vydalo Nakladatelství HOST, kterému děkuji za zachování duševního zdraví.
Dobrý večer,
a páni. Díky této stránce (mj.) jsem narazila na Píseň krve a stáhla jsem ji přes víkend jako nic. Nadšená jsem ji před pár týdny přelouskala znova. A teď kouknu sem a taková recenze… Už vím, jakou knihu si co nejdřív seženu. Díky :-)
Markéta
No paráda. Jsem rád, že se líbí. :) Snad si autor a Host pospíší i s třetím dílem. ;)