Petra Soukupová: Zmizet

Petra Soukupová: Zmizet (obálka knihy)
Petra Soukupová: Zmizet (obálka knihy)

Většinou zvládám zařadit věci do černobílé škály: líbí-nelíbí, chutná-nechutná, dobré a zlé. U knížky Zmizet Petry Soukupové jsem ale na vážkách. Jedna část mého Já z knihy úplně odvařená není; ta druhá zase přejela dvě zastávky, aby dočetla kapitolu.

Je to podivuhodné, protože obvykle zastávku nepřejedu ani u velmi dobré knihy. U Muže jménem Ove (stihl jsem přečíst také v uplynulém týdnu, ale článku se dočkáte až příští sobotu) jsem se bavil mnohem víc, považuji jej za mnohem lepší čtení, ale vždy jsem zvládl vystoupit včas.

Tři povídky o českém babrání se v ničem

Prvním společným jmenovatelem tří povídek, ze kterých se kniha Zmizet skládá, jsou rodinné vztahy. Soupeření dětí o pozornost mnohdy rozvedených rodičů. Vztah rodičů k dětem a vlastním (ex)partnerům. Druhým jmenovatelem je mizení – od nedobrovolného, přes útěk až po cestu do jiného města.

Povídky spolu nesouvisí, ale pokud jste si v hodinách literatury vypěstovali hodně velkou interpretační fantazii, najdete v nich určité narážky na jiné části.

Teacher Author Meaning
Teacher Author Meaning

Všechny tři jsou v podstatě o tom stejném, jen v jiných kulisách. Nejdou nijak výrazně do hloubky. Moc se nezasmějete, napnutí taky moc nebudete. Čím je tedy kniha tak zajímavá, že se stala Knihou roku 2010 v soutěži Magnesia Litera?

Možná tím, jak moc se s ní leckdo dokáže ztotožnit. Sourozenecké půtky zažila většina z nás. Polovina manželství končí rozvodem, takže i v tomto se mnozí poznají. A pak tu taky máme ten vypravěčský talent – i přes výhrady výše jsou totiž příběhy tří rodin docela čtivé.

Čeština nečeština a matení čtenáře

Soukupová používá hovorovou až nespisovnou češtinu. Ačkoli chápu její smysl jakožto výrazového prostředku, čte se to zatraceně blbě. Možná je to dobře – čtenáře to zpomalí a věnuje se textu pečlivěji –, ale zrovna mě to fakt nehorázně se*e.

To však není nic proti tomu, že Soukupová volně skáče mezi ich- a er-formou. Ano, náhledy do mysli jiných postav mnohé vysvětlí. Ano, usnadní to vysvětlení některých částí příběhu. A ano, je to prostě umělecký prostředek. Ale občas – zejména v druhé povídce Na krátko – není často jasné, v čí hlavě zrovna jsme.

Asi jsem škarohlíd a nechápu moderní umění. Co už.

Přečíst, nepřečíst?

Jestli máte hodně času, asi si klidně Zmizet přečtěte.

Jestli si vzpomínáte na sourozenecké půtky nebo pocházíte z rozvedené rodiny, asi se v knize poznáte.

Jestli nemáte kapacitu na přečtení všech knih světa, asi bych vám řekl, abyste sáhli po něčem jiném. Existují tuny mnohem lepších knih. (Čímž neříkám, že Zmizet je špatná kniha. Jen mi prostě nesedla.)

 

Petra Soukupová: Zmizet. V roce 2011 (druhé vydání) vydalo Nakladatelství Host, kterému děkuji za recenzní e-book.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to Top